HOVRCH-1. dětský HIS Maraton

Další rozhovor je s předsedou horolezeckého oddílu HO Vrchoviny Petrem Hackerem jako pořadatelem závodů 1.ročníku dětského HIS Maratonu.

Ahoj, první ročník dětských HIS závodů máte zdárně za sebou a nastal čas zpětné vazby, rekapitulace. Všechny závody a zejména počátky jsou tak trochu krokem do neznáma, jak jste byli nakonec spokojeni s vlastním průběhem závodu?
Ahoj, spokojenost byla velká, vždyť vyšly na jedničku dvě hlavní podmínky: počasí a účast závodníků. Největší odměnou nás pořadatelů jsou vždy soutěžící, kteří na akci přijdou. To je vždy velká neznámá.. však to taky znáte. No a podle neustálého hemžení dětí po HISu si myslím, že si to všichni užily, o což především šlo.
Já (Petr Hacker) se „skoromanželkou“ Katkou při konečném sčítání

Jednalo se skutečně o první ročník (respektive nultý) či jste něco podobného již ve svém oddíle "nacvičili"?
O první ročník se skutečně jednalo, s dětmi jsme v takovémto rozsahu ještě nepracovali. Pořádali jsme sice několik závodů pro Základní školu na naší umělé stěnce, ale to je o něčem jiném. Problém bylo vybrat správné cesty, protože těch lehkých v HISu moc není, ale myslím, že to vyšlo.
Vyhlášení výsledků 1. ročníku dětského HIS Maratonu

Proč a kdy vlastně vznikla myšlenka uspořádat lezeckou akci právě pro děti? Kolik pořadatelů se akce zúčastnilo a kolik času jste věnovali před-přípravě?
Nooo, nápad uspořádat závody pro děti vznikl na vašich boulder závodech v Hronově. Byla to parádní akce, a když jsem viděl ty nadšené dětské oči, úžasnou bojovnost, radost z úspěchu, ten přirozený a čistý průchod emocí, tak jsem si řekl, že musím něco vymyslet i u nás.
Forma závodů v počátku nebyla jasná, co však jasné bylo, že to musí být v HISu, který se na podobné outdoorové akce plně nabízí.
V první chvíli jsem měl v úmyslu udělat závody v několika disciplinách (lezení, překážková dráha, šplh, uzle, atd.), to jsem však zavrhl a zaměřil se pouze na lezení. A protože závody v lezení na obtížnost v HISu nejsou moc reálné, zvolil jsem odzkoušenou variantu z dospěláckých závodů-lezení na rychlost. Při takových závodech si závodník pěkně zaleze v lehčích cestách, a co je pro děti důležité, dovolí mu dostat se až k vrcholovému zvonci.
Forma a název závodů byl nasnadě...dětská varianta velkého podzimního HIS-maratónu. Pouze počet cest musel být snížen, což nemusí být podmínkou do budoucích let?...no uvidíme:-)
Na akci bylo domluveno šest pomocníků k jednotlivým cestám, plus fotograf a kameraman. Souběžně s lezením probíhaly soutěže i pro nelezoucí malé děti, o které se staralo šest lidí, spolu s organizátorkou Markétou Lorencovou.
Co se týká před-přípravy, tak já osobně jsem akcí žil od vašich boulder závodů, ale asi měsíc před akcí se začaly domlouvat různé věci, jako medaile, ceny, pomocníci, atd. V posledním týdnu to gradovalo, když jsem doma po večerech lepil, stříhal, navlékal medaile, dělal cedule, tabulky.. a modlil se za počasí:-)
Já a Matěj ( Luboš Matějíček) při předávání cen kategorie 10-12let

Za našich mladých let pamatuji z veřejných outdorových akcí maximálně tak nepovinně-povinné závody "běh o zlatý samopal". Myslíš si, že takové akce (veřejně organizované) se účastní ve své podstatě "budoucí lezci"? Nebo ti nadějní budoucí lezci raději někde lítají po lesích či staví bunkry a "načerno" občas zavítají do skal?
Těžko říct...myslím, že takové akce pro děti jsou především o rodičích. Povětšinou jsou to oni, kteří lezou, dříve lezli, nebo kamarádí s lezci a občas přivedou i své děti. Z těch možná nějaké procento u lezení zůstane. A možná k lezení podobnými akcemi trochu pomůžeme. Jen těžko na takovou akci přijde dítě bez doprovodu a které by lezení třeba i bavilo. To je největší úskalí našich dětských tréninků, kterých se prozatím účastní děti ve věku 7 až 10 let.
Jestliže tedy k tomu rodič není a nepřiveze je, mají smůlu...a mikrobus nemám:-). Pokud je ale ani to neodradí, pak musí doufat, že najdou kamaráda, který je k lezení přivede. Ale to už je o jiném věku a s tím rizikem, že si do té doby budou zkoušet lezení někde v ústraní, bez odpovídajícího dohledu a vybavení. Ano, myslím tedy, že většina nadějných budoucích lezců v těchto letech ještě lítá po lesích a staví bunkry.
Najáda ( Vladimír Janata) - příprava před lezením Zrcátka

Kdy jsi začal lézt a proč si myslíš, že je vhodné předávat lezecké zkušenosti další generaci? Těžko říci na co si děti vlastně v budoucnu vzpomenou či uvědomí. Máš nějaké tipy:-)?
Lézt jsem začal dost pozdě, ve svých 22 letech, takže lezu nějakých 20 roků. Ale ty naše možnosti, jak se k lezení dostat, se s těmi dnešními nedají vůbec srovnávat.
Proč předávat zkušenosti další generaci? Ten sport za to stojí, ne? Ono to spíš vyplívá z reality, že v partě (oddíle) se v určitém období objeví více dětí, a každý lezoucí rodič je rád, když dítě pokračuje ve stejné zálibě.. i samotné děti pak k tomu mají blíž. Když si přivedou i své kamarády, o to víc si to společně užijí a dostanou mezi sebe děti právě těch nelezoucích rodičů, které by sami od sebe nepřišly.
Pak je na nás, aby nenásilnou formou někam směřovaly. V našem případě by to byl hřích nevyužít prostředí HISu, s možností lezení a dalšího vyžití. Z těchto důvodů také v HISu začaly vznikat podpůrné prostředky,jakými jsou dětské atrakce, které odreagují-neznechutí malé lezce od cíle, ke kterému je prvotně směřujeme.

Uspořádání outdorové akce přináší své úskalí...např. současné velmi nestabilní počasí s hafo srážek...atd. a přesto jste se rozhodli závody uspořádat venku. Je to myslíš správná volba:-)?
Určitě!! Vždyť lezení je o přírodě, skalách, volnosti...o životní filozofii. Já osobně jsem vždy lezl a lezu právě pro tyto pocity. Obtížnost byla taky důležitá, ale ne na prvním místě. Máme to velké štěstí, že kolem nás je to nejkrásnější co se dá ve světě vidět… naše pískovcové oblasti, se svou nezaměnitelnou atmosférou. Snažme se proto aspoň trochu směrovat hodnoty nastupujících generací lezců, vychovávaných na překližce, tímto směrem.
Dydy ( Martin Žabka) - příprava před lezením Koutku

Budete v těchto závodech i příští rok pokračovat?
Jasně!!!

Přejeme hodně energie do dalších let.
Díky moc a to samé i já vám.
Na vaše dětské boulder závody doufám přijedeme v silnější sestavě než letos:-)
Hore zdar, Petr

/MiK/