Silvestrovský balanc/bilanc

Tak zítra je první novoroční den a tak ještě honem sepsat novoroční blahopřání či zhodnoti lezeckou/sportovní sezónu a můžu jít spát.
Jak všichni z nás tak trochu stárneme a uvědomujeme si, že je třeba vkládat energii nejenom do vydělávání peněz, ale i do rodin a potomků, zjišťujeme, že v průběhu roku je nakonec jenom pár víkendů, kdy můžeme jet naplno do skal či si pořádně zabajkovat, dát nějakou pořádnou tůru či šmejdit ve skalách nebo dát závod...
Jednoduše řečeno není mnoho času...a o to více by to mohl být strašák vzhledem k našemu vymezenému času své existence...
Co ještě vše bychom chtěli zažít, udělat, napravit, kam bychom chtěli zajet, vylézt. Čas je nám velmi drahocený...a z příjemného a poklidného někdy až šouravého tempa se nám stává život doslova závodem o čas...
Vedle veličiny času se nenadále objevuje i veličina zdraví...Pořád nás někde pobolívá, tuhle máme něco na plicích, pak zase něco se šlachama, nebo nalomený palec či tříselnou kýlu, bolest v kloubech..
A najednou ta vysněná forma i vysněné zážitky po kterých pasem se zničeho nic stávají skutečným sněním.....
Ano tak to je...ALE je to také i přesně naopak.
Není kompromisů! Sami jsme si strůjci svých životů:-)...Co nás opravdu dělí od uskutečnění těch bezva věcí je jenom naše vlastní vnitřní rozhodnutí.
Chceš jet Sudety? Tak je jeť.. Nemáš formu?..trénuj. Bolí tě v kloubech? vychytej životosprávu. Nemáš čas? udělej si ho. Nemáš motivaci? nebuď línej....
A čím jsi nakonec obdarován?
Nakonec ze všech těch sportovních zážitků, které po veliké námaze uskutečníme, nás zalije pocit štěstí, naplněnosti a snad i sebedůvěry...
Jsou to chvíle, kdy máme pocit, že opravdu žijeme, jsme sami sebou...Sami sebe ovládáme, nikdo nás nekočíruje, nejsme roboty mašinerie pracháčů ani otroky vlád či jiných průmyslů.
Zažíváme existenci sebe pod hřejivým sluncem na této zemi:-). Prostě tvořme se:-). Kamarádi Hore zdar 2010!